Slut 2

5. září 2011 v 19:43 | Charlotte |  Slut
Tom:

Okamžitě jak přiložím ruku ke zvonku se ve dveřích objeví můj otec a za jeho zády ta malá děvka.
Nejdříve se přivítám s tátou a dělám, jako že on tam vůbec není. I když po něm stejně po očku pokukuju. Je to vážně docela kus, jenom kdyby to byla ženská. Kdyby to byla ženská tak ji tady někde ohnu a...Ne sakra Tome, na tohle nesmíš myslet.Je to pořád jenom samý kdyby. A kdyby bylo hovno cukr dávalo by se do kafe. Tak! Sakra! Už se nad tím nebudu dál zaobírat. Je to kluk, a ty mě co? Neberou, samozdřejmě. Ale když je tak...jak bych to kurva řekl..Děvkoidní? Ne, to není to správný slovo.
Prostě a jednoduše bych se měl hodit do klidu. Stejně...kdybych mu stáhl tu sukýnku, tak pod ní najdu to, co mám já sám, pěčlivě uchováno pro pozdější použití, pod kalhotama a boxerkama, o kterých ta děvka očividně nikdy neslyšela ani slovo, a jestli slyšela, snažila se to ignorovat.
 

Dacryon 1.

7. ledna 2011 v 16:55 | Charlotte |  Dacryon
 Takže první díl moji první povídky kterou píšu sama xD :D
Opět doufám, že se tu objeví nějaký komentář, který by mě hnal dál do dalšího psaní :D
 Za všechny předem děkuju :)
Jenom Vaše Charlotte... :-*


Bill otevřel dveře obývacího pokoje a zaraženě se zastavil. Ti dva na pohovce si ho nevšimli: jeho bratr Tom měl paže položené kolem těla své přítelkyně, která právě zabořila nos do jeho krku. Bill jen zíral a měl vztek. Teď nemůže jen tak projít pokojem a vzít si jeho mobil, jenž ležel na stole před nimi, jako by tu ti dva nebyli. Křičeli by na něj, jestli náhodou nechce vypadnout, a aby se kolem nich pořád nemotal. Kam ale má jít, když tahle Becky, kterou nesnáší i táta, věčně leze do jejich domu?

Slut 1.

6. ledna 2011 v 21:17 | Charlotte |  Slut
Ehmmm...na úvod chci říct, že je to naše první společné dílo. A bude jenom na vás, jak to sem budeme přihazovat ;) Takže doufáme, že se vám to zalíbí a dočkáme se to alespoň nějakých pozitivních komentářů, ale samozdřejmě sneseme i kritiku xD

Tak...a teď k dílu :) Pro začátek, je to kratší, ale pak se to budeme snažit rozjet xD :D

Autorky:Spoo-kie (Bill)
             Charlotte (Tom)

Tom:
Nakvašeně zabručím a víc se zádama přitisknu do sedadla auta, patřícího mé matce, když se na mě opět otočí s hraně nadšeným úsmevem a ohranými řečmi tipu, že to určitě nebude tak špatné. Bohužel její nadšení nesdílím. Nepřijde mi nějak extra super, vydat se na dva týdny ke svému otci a jeho novému příteli, kterého ani neznám a abych byl upřímný, vůbec o to nestojím. Nestojím o to, seznámit se s někým, kdo mi ukradl tátu a mojí mámě manžela. A vlastně…někdy si kladu otázky, jestli ho miluje tak jako ho kdysi milovala moje máma, nebo s ním spí jenom kvůli penězům, kterých měl táta jako ředitel několika firem, více než dost. Ale jelikož je tomu klukovi nanejvíš 19 tak pochybuju o tom, že by ho tolik přitahovali týpci po padesátce. Nejspíš patří k těm kteří si v životě nevydělali ani korunu ale umí si najít chlapa.
 


Dreamer's dream 1.

4. ledna 2011 v 21:08 | Spoo-kie Bree |  Dreamer´s dream
Cuuuus xD. Tak tu zveřenuju první díl Dreamer's dream. Na který někteří fans tolik moc čekali xD. No snad se vám to bude líbit  budu v tom pokračovat. xD. Kašlu na to. Budu to zveřejňovat ikdyž se vám to líbit nebude :D. Páško. Nesmím se moc rozkecat. Tady to máte

Bill:

"Otočka! Otočka! Přidej! Dělej. Víc!" slyší černovlasý baleťák. Dává do pohybů vše. Snaživost. Soustředí se jen na to, aby to nezvoral. Jsou to přeci přijímačky na účinkování ve velkém baletním představení. Musí trénovat. Jeho trenér a učitel ho dře, aby to příští den dopadlo co nejlépe. Aby si učitel splnil svůj sen. Aby si černovlásek splnil svůj nejhlubší sen.  
"Dost…" uslyší a přestane. Předkloní se a vydýchává se. Je zpocený. Je zmožený. Je tu už od rána. Posadí se na zem a protáhne se. Pozoruje kráčejícího učitele, jak jde k němu. "Já… já, dopilujeme to…" vydýchává se a snaží se ujistit učitele, že je stále plný elánu a síly.
"Bille… myslím, že více už udělat nemůžeme…" řekne učitel a sedne si před něj na zem.

Černovlásek jménem Bill k němu zvedne svůj pohled. "Myslím, Bille, že za sebou máš kus práce… a že to zítra obstojně zvládneš…" usmívá se učitel. Chlapec ho pozoruje a doufá, že jeho slova jsou pravdivá. Že učitel nemluví do větru. Vydechne se a nadechne.
"Já se budu snažit… a dám vám hned vědět." Usměje se chlapec a utře si pot z čela ručníkem.  
Skoro celý den. V jednom kuse na sobě dopilovával poslední nedostatky. Byl vděčný jen za to, že sedí. Že se může vydýchat.

"Už můžeš jít…" řekne mu učitel, který se zvedne a odchází. Bill si stoupne a podívá se na sebe dlouze do zrcadla. Pozoruje svou tvář. Křivky těla. Najednou si sebou sám není tak jistý. Najednou má strach. Celou dobu ho tutlal hluboko v sobě a teprve teď se dere na povrch. Povzdychne si. Vezme si svou tašku a jde se převléct. Z dresu se nasouká do svých černých ryflí. Vezme si své námořnické tričko… modrobílé proužkované. Obuje si tyrkysové boty značky Converse a lehkou černou mikinku. Sbalí si dres a jde dlouhou chodbou směrem k východu.  

Otevře těžké vstupní  dveře a slunce ho praští do očí. Na chvilku se zastaví. Nechá  oči zvyknout si a jde náměstím a poté podzimním parkem domů. Bill bydlí sám se svou matkou. Má malý pokojíček a jeho maminka moc nevydělává. Bill je zvyklý dělat si vše sám. Je zvyklý starat se o sebe. Brigády, škola, tanec, brigády. Ale tanec pro něj byl nejhlavnější. Začal s ním ve čtyřech letech. Tehdy mu to vůbec nešlo. Ale Bill je člověk, který chce překvapovat druhé a sebe taky. Chtěl udělat radost své matce.  

Nasadil si do uší sluchátka a pustil si hudbu. Bill je romantik. Má rád romantickou hudbu. Staré francouzské černobílé filmy, ve kterých vystupují zamilované páry. Má rád Romea a Julii. Má rád horkou vanu při svíčkách. Má rád hrnek horkého čaje s knihou na parapetu svého malého pokojíku. Šel cestou domů k paneláku, kde on a jeho matka bydleli ve čtvrtém patře. Odemknul si velké prosklené dveře a přišel k výtahu. Jindy Bill chodil pěšky. Ale dnes sotva stál a už se mu nechtělo hýbat. Bill vyšel z výtahu a šel ke dveřím bíle natřeným s číslem 483. Odemknul a vlez dovnitř.  

"Ahoj, mami." Letmo políbil svou matku chystající večeři na tvář. "Nemám hlad, mami." Řekne chlapec a jako odpověď se mu dostaví jen matčino povzdychnutí. Černovlásek vejde k sobě do pokoje. Pustí tašku ze svého ramene vedle dveří na zem a unaveně spadne do postele. Lehne si na záda a dívá se na zeď. Na malbu, kterou si sám namaloval jednoho bouřlivého dne, kdy nudy bylo více než dost a vypotřebených barev také. Byl to Billův vesmír. Barvy tančily a Bill se vždy při pohledu na tu malbu uklidnil a zasnil.  

Tak tomu bylo i teď. Představoval si sám sebe v lehkých pohybech. Představoval si sám sebe na obrovském pódiu. A hlediště bylo plné. Viděl tam svou k slzám dojatou matku. Svého pyšného trenéra. Jásající lid. Bill se při těchto představách usmíval. Také slyšel ve svých uších tu božskou hudbu, ve které se vznášel na špičkách a točil se dokola jako porcelánová baletka. Bill se do těchto snů vžil natolik, že ho spánek přemohl a černovlásek usnul oblečen ve své posteli, sníce stále ten krásný sen. Přišel aplaus. Lidé vstávali, házeli mu růže. Tleskali s úsměvem na rtech. To se Billovi nelíbilo. Věděl, co teď přijde. Představení skončí. Bylo tomu tak. Představení skončilo, spadla opona. A Bill se probudil.  

(: Welcome :)

4. ledna 2011 v 19:34 | Charlotte Myers |  *blah blah*
Takže...jak jenom začít?
Asi jsem hodně ovlivněna sobeckými pocity, takže bych nejspíš měla nechat i nějaký ten prostor pro Spook, a její názor na tenhle blog :D

Možná se teď ptáte, jak to vůbec vzniklo a možná vás to taky vůbec nezajímá, ale co :D

No...první nápad byl společnej blog, jelikož já a Spook toho máme nespočetně mnoho společného, až pak někoho z nás napadlo, že to bude blog s povídkama a dalšíma TWC úchylárnama, ke kterým my máme vážně velmi kladný vztah xD :D

Jenom vás chci ještě upozornit, že je to všechno opravdu ještě v začátcích (rubriky a celkový vzhled blogu) takže se budeme snažit to tady co nejvíce vytunit, aby se vám tady líbilo :D

No to je ode mě nejspíš vše....raději mizím než bych se tady rozkecala, a zaspamovala celej blog svýma nezajímavýma kecama :D

Jedno ale musím uznat, a to je to, že se Spook jsem se při dělání tohohle blogu, a připravování naší společné povídky,(kterou tady co nejdříve uvidíte..teda chci říct...budeme se snažit)opravdu bavila :D xD

Kam dál